Zápal plic

Zápal plic neboli pneumonie je zánětlivé onemocnění plicní tkáně, kde se zánět objevuje jako obranná reakce na přítomnost některého mikroorganismu, nejčastěji pneumokoka. Závažnost tohoto onemocnění závisí jak na typu mikroba, tak na věku nebo životným stylu pacienta. 

V závislosti na původci se příznaky zápalu plic mohou lišit, ale mezi společné znaky patří kašel, který je zezačátku suchý, ale později je vykašláván hlen, zvýšená teplota či horečka nebo bolesti na hrudi, dále pak obtížné dýchání či zmodrání kůže. I přes všechny tyto příčiny je pro lékaře velmi důležitý rentgenový snímek, který prokáže zánětlivé změny v plicní tkáni. V každém případě je ihned zahájena léčba antibiotiky. Pokud se jedná o velmi závažný průběh, může být pacient hospitalizován v nemocnici. Během léčby je nutno dodržovat klid, ale také dostatečný přísun tekutin. Velice prospěšné bývají i zábaly hrudníku.

Pneumonie je celkem snadno léčitelné onemocnění, pokud je léčba zahájena včas. V nejhorších případech může vést k poškození plicních funkcí a následně i ke smrti.

Rozhovor

Při hledání informací pro mou ročníkovou práci jsem zcela náhodou objevila rozhovor s Vlastimilem Jindrákem, primářem oddělení klinické mikrobiologie nemocnice Na Homolce, při příležitosti 70. výročí objevení Penicilinu. Toto video se vztahuje ke 14. 3. 1942, kdy byl poprvé Penicilin aplikován člověku.

 P.S. Video je staré asi 2 roky.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kalendarium/168135-penicilin-zachranuje-zivoty-uz-70-let/

Salmonelóza

Salmonelóza je průjmové onemocněné bakteriálního původu, kde se bakterie dostane do těla ústy.
Ve většině případů není salmonela vážné onemocnění, ale nic se nesmí podceňovat, protože může vést i ke smrti, protože bakterie má schopnost pronikat hlouběji do vrstev sliznice, a tak se může dostat do krve a být roznesena po celém těle.

Zdroj - http://nemoci.vitalion.cz/salmoneloza/

Salmonelou se můžeme nakazit konzumací syrových či nedostatečně vařených vajec nebo masa.
Jiným způsobem nákazy ale může být i moucha - jelikož se bakterie nacházejí i ve stolici nemocného, stačí, aby moucha usedla na takovýto exkrement a pak na jídlo, které již nebude tepelně upravováno.

Pří léčbě je důležité doplňování tekutin, k jejichž ztrátám dochází při průjmu či zvracení. Jinak celá léčba spočívá v střevní desinfekci a dietě.

Při léčbě salmonelózy je překvapující, že i když se jedná o bakteriální onemocnění, tak se obvykle antibiotika nepodávají, protože by se tak celá léčba protáhla, ale používají se léky na již zmiňovanou střevní desinfekci nebo se také doporučuje konzumace probiotik, které obnovují rovnováhu střevní mikroflóry.

Angína

Angína neboli Tonzilitida je zánet krčních mandlí. Jedná se o bakteriální onemocnění, které nejčastěji způsobují bakterie z rodu stafylokoků nebo streptokoků. V některých případech, které nebývají tak časté, se můžeme setkat s původcem virovým, ba dokonce mykotickým. "Kromě krčních mandlí, které jsou pokryty lymfatickou tkání a mají za úkol chránit organismus proti proniknutí infekce z potravy nebo vzduchu, postihuje také nejbližší okolí, kterým je kořen jazyka a přilehlá část hltanu."

Zdroj http://nemoci.vitalion.cz/angina/

K nejčastějším projevům angíny patří - bolest v krku, optížné a bolestivé polykání  a ucpaný nos. Součástí také bývá vysoká horečka, která  se ale objevit vůbec nemusí. Dalšími typickými znaky jsou zrudnutí patra, zduření mandlí, na kterých se objevují bílé těčky, nebo zvětšení mízních uzlin v okolí dolní čelisti či uší.

Pokud se objeví nějaké z těchto příznaku je bezesporu nutné navštívit lékaře, který provede kontrolu a předepíše léky, nejčastěji antibiotikum - Penicilin, který celkem v rychlém době uleví od bolesti, ale mnohdy vede řadu lidí s užíváním antibiotik skončit. Důležité je však dodržet přesnou dobu dávkování a neukončovat léčbu dříve, protože by se mohli i objevit následné komplikace.

Otestujte se !!!

Myslíte si, že už víte o Penicilinu vše. Hmmm ... zkuste můj malý mini kvíz a uvidíte :)

Kvíz končí 31.3.2014 (kvízovou otázku najdete vpravo)

Objev Penicilinu

K objevení tohoto léku, který dokázal zachránit mnoho lidských životů, došlo zcela úplnou náhodou v roce 1928. Alexander Fleming, který pracoval v londýnské nemocnici St. Mary na výzkumu využití biologických látek, zapomněl před svým odjezdem na dovolenou pořádně umýt a uklidit jeho chemické nádobí, ve kterých pěstoval bakterie. Po svém návratu zjistil, že se na jedné Petriho misce vytvořila plíseň, která zničila bakterie nacházející se v její blízkosti. Dalším zkoumáním přišel na to, že plíseň účinkuje i na streptokoky a mnoho dalších buněk, přičemž nemá žádné negativní účinky na zdraví lidské tkáně a netlumí obranné funkce leukocytů, bílých krvinek, jejichž hlavní funkcí je ochrana imunitního systému. Užitečnou plíseň pojmenoval Penicilin, ale jeho čistá produkce se však Flemingovi nedařila a ani tímto objevem nedosáhl uznání společnosti, a proto se jeho dalšímu zkoumání přestal věnovat. Ale teprve po několika letech když proběhli výzkumy dvou vědců, H. Forleye a E. Chaina, které prokázali účinnost tohoto léku, stal se z Penicilinu lék, který se stal jedním z nejpoužívanějších léků během 2. světové války. „ Tito dva pánové mají obrovskou zásluhu v tom, že dokázali Penicilin připravit v takové podobě, která byla klinicky použitelná, čili bylo možné ji aplikovat pacientům, zatímco Fleming, ne že by v tom byl nevinně, ale byl možná trošku předmětem určité šťastné náhody.“ Vlastimil Jindrák, primář oddělení Klinické mikrobiologie Nemocnice na Homolce. 

Mimo jiné se jim podařilo vyvinout metodu výroby čisté látky, kterou v roce 1943 začaly farmaceutické firmy vyrábět průmyslově. Možnosti praktického využití tohoto léku otevřela cestu k průmyslové výrobě Penicilinu, ve které nebylo pozadu ani tehdejší Československo. Zde se Penicilin poprvé připravil v roce 1944 v chemicko-farmaceutické továrně, Benjamin Fragner, v Dolních Měcholupech.

Hlavní sídlo firmy Zentiva v Praze, Dolní Měcholupy (Na tomto místě dříve stála továrna Benjamin Fragner)

Objev Penicilinu značně ovlivnil výzkum jiných užitečných léků, ale v dnešní době je velice obtížné a ekonomicky nákladné provádět lékařské výzkumy, protože se ve značné míře setkáváme z tzv. rezistencí neboli odolností nejrůznějších bakterií či virů, a tak může nastat, že jednoho dne Penicilin nebo jiný lék přestane zcela účinkovat a vše co v minulosti bylo objeveno a na čem se v lékařství nějak navazovalo, může být velice ohroženo.

Objev lysozymu

Po první světové válce se Fleming vrátil do laboratoře a pokračoval ve svých výzkumech. V roce 1922 učinil objev s lysozymem, který v té době neměl žádný význam, ale později se k němu věda opět vrátila. Jednoho dne když měl rýmu, použil svůj hlen, který umístil do Petriho misky, ve kterých měl plno mikroorganismů. Zjistil, že uhynuly. Pokus opakoval se slzou a opět mikroorganismy zmizely. Objevil látku, která tyto organismy ničí a pojmenoval ji právě lysozym. Po provedení další pokusů zjistil, že se lysozym vyskytuje skoro ve všech částech lidského těla.

Co je to lysozym?

Lysozym E1105 je přírodní enzym, který se nachází v slzách, slinách, nosním hlenu, vaječném bílku, krevní plazmě … Má schopnost narušovat buněčnou stěnu bakterií. Používá se k výrobě sýrů, nalezneme ho ve víně nebo ovocných džusech, také se používá při konzervaci různých jídel.

Probiotika

Už jsem se tady zmínila, co to jsou antibiotika, ale teď se nám tu objevili probiotika. Co jsou ale vlastně zač?

Probiotika jsou živé organismy, které mají příznivě zlepšit stav naší střevní mikroflóry. Někdy jsou probiotika přidávána i do různých potravin jako např. jogurt, kefírová mléka a nebo tůzné plísňové sýry.

Penicilin léčí i ohrožuje

I když Penicilin léčí plno nemocí i tak se najdou věci, o kterých je při léčbě antibiotiky dobré vědět. Takže ... na co si dát pozor??

Vždy dodržovat lékařský předpis
I když se cítíme lépe a myslíme si, že už jsme zdraví, tak nikdy bychom neměli přestat brát léky, které nám lékař předepsal, protože antibiotika by se měli vždy dobrat! Kdybychom je nedobrali, tak hrozí neúplné zničení bakterií a jejich odolnost by tak vzrostla. Tyto odolné bakterie se mohou rychle i nebezpečně šířit a to i na jiné lidi.
K možnému vysazení antibiotik může dojít pouze za souhlasu lékaře, který buď objeví vedlejší účinky těchto léků nebo zjistí, že léčba antibiotiky je zbytečná, a proto nebudou mít na nemoc takový efekt.

Antikoncepce
Užíváním antibiotik dochází ke snížení jejím účinkům a může dojít k nechtěnému oplodnění.

Také slunce může ohrozit
Jelikož antibiotika zvyšují citlivost pokožky, čímž se snižuje její přirozená odolnost proti slunečnímu záření. I krátký pochyb na slunci může vyvolat alergickou reakci nebo spálení či nevolnost. Ovšem každý člověk je jiný, a tak i reakce jsou individuální.

Pozor na alkohol
Po celou dobu léčby antibiotiky bychom jsme se měli vyhnout alkoholu, protože můžou ovlivnit jeho účinky a to i několikanásobně. Jednak má tato kombinace špatný dopad na játra, tak také může dojít ke ztrátě sebekontroly nebo se mohou objevit různé vedlejší účinky v podobě vyrážek.

Antibiotika na chřipku ne!
Jedna z největších chyb, které se můžeme dopustit, je ta, že použijeme antibiotika na léčení chřipky. To ale přece nelze, protože antibiotika působí na bakteriální onemocnění a v tomto případě se ale jedná o onemocnění virové. Proto je léčba úplně zbytečná.

Příliš časté užívání antibiotik vede k oslabení imunity 
Antibiotika nelikvidují pouze mikroorganismy, které nám škodí, ale i ty, které nám prospívají. A to právě škodí našemu trávicímu traktu, protože snížují rovnováhu střevní mikroflóry. Spousta lidí pak trpí dysmikrobií, poruchou vyvolanou špatným složením bakterií ve střevech. K zlepšení se právě doporučují probiotika.