Alexander Fleming

Alexander Fleming se narodil 6. srpna 1881 v Lochfieldu ve Skotsku do rodiny statkáře, kde vyrůstal po boku sedmi sourozenců. Ze začátku chodil do malé školy, kde se vyučovaly pouze absolutní základy, a tak přestoupil na školu v Darvelu. Alexander byl velmi talentovaný. Po ukončení darvelské školy, se jeho rodina rozhodla, že by měl ve studiu pokračovat. Nastoupil na akademii, kde studoval přírodní vědy. Roku 1899 vypukla druhá búrská válka a Alexandr i se svými bratry vstoupil jako dobrovolník do armády. Jenže počet dobrovolníků byl natolik velký, že všichni Flemingové nakonec do Afriky vybráni nebyli. Po smrti svého strýce zdědil 250 liber, které se rozhodl investovat do studia medicíny. Jenže v té době byl v Londýně zvláštní studijní systém, a tak Fleming chodil na soukromé hodiny. Po složení imatrikulační zkoušky se roku 1902 přihlásil na lékařskou fakultu v nemocnici St. Mary. Byl to vynikající student, který úspěšně na konci studia složil chirurgickou zkoušku, ale chirurgem se nikdy nestal, protože se začínal zajímat o bakteriologii.

Nemocnice St.Mary v Londýně

Jeho život byl plný náhod a jednou z nich byla i ta, jak se dostal k bakteriologii. Byl vybrán profesorem Freemanem, ale ten si ho ale nevybral kvůli tomu, že se domníval, že bude výborný bakteriolog, ale kvůli tomu, že uměl střílet a on chtěl založit střelecký klub. Freeman spolu s Wrightem provozoval laboratoř, do které nastoupil i Fleming. Ale ta se potýkala s existenčními potížemi. Poté co se jim povedlo objevit metodu o stanovení tuberkolózy, byla následně rozšířena. V dobách 1. světové války sloužil Fleming jako válečný lékař. Když byl Wright poslán do Francie, kde měl zřídit novou laboratoř a výzkumné středisko, vzal si Fleminga s sebou. Spolu objevili plno nových objevů, které napomohly k rozvoji chirurgie. Během války se Fleming zamiloval do zdravotní sestřičky a následně se vzali. Vrátil se zpět do Londýna do nemocnice St. Mary, kde pokračoval v dalších výzkumech. Učinil objev s lysozymem, který v té době neměl žádný význam, ale později se k němu věda vrátila.

Mimo jiné se v laboratoři věnoval stafylokokům, kde se odehrála druhá z jeho náhod. Na špatně umytých Petriho miskách se objevila plíseň, která zabíjela všechny bakterie v okolí. Jeho přítel, americký mykolog, zjistil, že se jedná o plíseň Penicillinum Notatum. Izolovat penicilin se podařilo až v roce 1940 chemikům Chainovi a Floreyovi. Následně byl několikrát testován na zvířatech tak i na lidech. Lék fungoval, ale Británie neměla v průběhu 2. světové války peníze na sponzorování výroby nového léku, a tak odjel hledat pomoc do USA. Vše nakonec dobře dopadlo a v roce 1942 se začal vyrábět penicilín, sloužící jako antibiotikum.

Za tento velký objev, který pomohl lidstvu, dostal plno ocenění. Nejen že byl králem Jiřím VI. povýšen do šlechtického stavu, ale také spolu s Floyerem a Chainem dostali Nobelovu cenu za medicínu.

Alexander Fleming zemřel 11. března 1955 na srdeční infarkt. Byl prohlášen národním hrdinou a jeho ostatky jsou uloženy v katedrále sv. Pavla v Londýně.