Salmonelóza

Salmonelóza je průjmové onemocněné bakteriálního původu, kde se bakterie dostane do těla ústy.
Ve většině případů není salmonela vážné onemocnění, ale nic se nesmí podceňovat, protože může vést i ke smrti, protože bakterie má schopnost pronikat hlouběji do vrstev sliznice, a tak se může dostat do krve a být roznesena po celém těle.

Zdroj - http://nemoci.vitalion.cz/salmoneloza/

Salmonelou se můžeme nakazit konzumací syrových či nedostatečně vařených vajec nebo masa.
Jiným způsobem nákazy ale může být i moucha - jelikož se bakterie nacházejí i ve stolici nemocného, stačí, aby moucha usedla na takovýto exkrement a pak na jídlo, které již nebude tepelně upravováno.

Pří léčbě je důležité doplňování tekutin, k jejichž ztrátám dochází při průjmu či zvracení. Jinak celá léčba spočívá v střevní desinfekci a dietě.

Při léčbě salmonelózy je překvapující, že i když se jedná o bakteriální onemocnění, tak se obvykle antibiotika nepodávají, protože by se tak celá léčba protáhla, ale používají se léky na již zmiňovanou střevní desinfekci nebo se také doporučuje konzumace probiotik, které obnovují rovnováhu střevní mikroflóry.

Angína

Angína neboli Tonzilitida je zánet krčních mandlí. Jedná se o bakteriální onemocnění, které nejčastěji způsobují bakterie z rodu stafylokoků nebo streptokoků. V některých případech, které nebývají tak časté, se můžeme setkat s původcem virovým, ba dokonce mykotickým. "Kromě krčních mandlí, které jsou pokryty lymfatickou tkání a mají za úkol chránit organismus proti proniknutí infekce z potravy nebo vzduchu, postihuje také nejbližší okolí, kterým je kořen jazyka a přilehlá část hltanu."

Zdroj http://nemoci.vitalion.cz/angina/

K nejčastějším projevům angíny patří - bolest v krku, optížné a bolestivé polykání  a ucpaný nos. Součástí také bývá vysoká horečka, která  se ale objevit vůbec nemusí. Dalšími typickými znaky jsou zrudnutí patra, zduření mandlí, na kterých se objevují bílé těčky, nebo zvětšení mízních uzlin v okolí dolní čelisti či uší.

Pokud se objeví nějaké z těchto příznaku je bezesporu nutné navštívit lékaře, který provede kontrolu a předepíše léky, nejčastěji antibiotikum - Penicilin, který celkem v rychlém době uleví od bolesti, ale mnohdy vede řadu lidí s užíváním antibiotik skončit. Důležité je však dodržet přesnou dobu dávkování a neukončovat léčbu dříve, protože by se mohli i objevit následné komplikace.

Otestujte se !!!

Myslíte si, že už víte o Penicilinu vše. Hmmm ... zkuste můj malý mini kvíz a uvidíte :)

Kvíz končí 31.3.2014 (kvízovou otázku najdete vpravo)

Objev Penicilinu

K objevení tohoto léku, který dokázal zachránit mnoho lidských životů, došlo zcela úplnou náhodou v roce 1928. Alexander Fleming, který pracoval v londýnské nemocnici St. Mary na výzkumu využití biologických látek, zapomněl před svým odjezdem na dovolenou pořádně umýt a uklidit jeho chemické nádobí, ve kterých pěstoval bakterie. Po svém návratu zjistil, že se na jedné Petriho misce vytvořila plíseň, která zničila bakterie nacházející se v její blízkosti. Dalším zkoumáním přišel na to, že plíseň účinkuje i na streptokoky a mnoho dalších buněk, přičemž nemá žádné negativní účinky na zdraví lidské tkáně a netlumí obranné funkce leukocytů, bílých krvinek, jejichž hlavní funkcí je ochrana imunitního systému. Užitečnou plíseň pojmenoval Penicilin, ale jeho čistá produkce se však Flemingovi nedařila a ani tímto objevem nedosáhl uznání společnosti, a proto se jeho dalšímu zkoumání přestal věnovat. Ale teprve po několika letech když proběhli výzkumy dvou vědců, H. Forleye a E. Chaina, které prokázali účinnost tohoto léku, stal se z Penicilinu lék, který se stal jedním z nejpoužívanějších léků během 2. světové války. „ Tito dva pánové mají obrovskou zásluhu v tom, že dokázali Penicilin připravit v takové podobě, která byla klinicky použitelná, čili bylo možné ji aplikovat pacientům, zatímco Fleming, ne že by v tom byl nevinně, ale byl možná trošku předmětem určité šťastné náhody.“ Vlastimil Jindrák, primář oddělení Klinické mikrobiologie Nemocnice na Homolce. 

Mimo jiné se jim podařilo vyvinout metodu výroby čisté látky, kterou v roce 1943 začaly farmaceutické firmy vyrábět průmyslově. Možnosti praktického využití tohoto léku otevřela cestu k průmyslové výrobě Penicilinu, ve které nebylo pozadu ani tehdejší Československo. Zde se Penicilin poprvé připravil v roce 1944 v chemicko-farmaceutické továrně, Benjamin Fragner, v Dolních Měcholupech.

Hlavní sídlo firmy Zentiva v Praze, Dolní Měcholupy (Na tomto místě dříve stála továrna Benjamin Fragner)

Objev Penicilinu značně ovlivnil výzkum jiných užitečných léků, ale v dnešní době je velice obtížné a ekonomicky nákladné provádět lékařské výzkumy, protože se ve značné míře setkáváme z tzv. rezistencí neboli odolností nejrůznějších bakterií či virů, a tak může nastat, že jednoho dne Penicilin nebo jiný lék přestane zcela účinkovat a vše co v minulosti bylo objeveno a na čem se v lékařství nějak navazovalo, může být velice ohroženo.