Objev Penicilinu

K objevení tohoto léku, který dokázal zachránit mnoho lidských životů, došlo zcela úplnou náhodou v roce 1928. Alexander Fleming, který pracoval v londýnské nemocnici St. Mary na výzkumu využití biologických látek, zapomněl před svým odjezdem na dovolenou pořádně umýt a uklidit jeho chemické nádobí, ve kterých pěstoval bakterie. Po svém návratu zjistil, že se na jedné Petriho misce vytvořila plíseň, která zničila bakterie nacházející se v její blízkosti. Dalším zkoumáním přišel na to, že plíseň účinkuje i na streptokoky a mnoho dalších buněk, přičemž nemá žádné negativní účinky na zdraví lidské tkáně a netlumí obranné funkce leukocytů, bílých krvinek, jejichž hlavní funkcí je ochrana imunitního systému. Užitečnou plíseň pojmenoval Penicilin, ale jeho čistá produkce se však Flemingovi nedařila a ani tímto objevem nedosáhl uznání společnosti, a proto se jeho dalšímu zkoumání přestal věnovat. Ale teprve po několika letech když proběhli výzkumy dvou vědců, H. Forleye a E. Chaina, které prokázali účinnost tohoto léku, stal se z Penicilinu lék, který se stal jedním z nejpoužívanějších léků během 2. světové války. „ Tito dva pánové mají obrovskou zásluhu v tom, že dokázali Penicilin připravit v takové podobě, která byla klinicky použitelná, čili bylo možné ji aplikovat pacientům, zatímco Fleming, ne že by v tom byl nevinně, ale byl možná trošku předmětem určité šťastné náhody.“ Vlastimil Jindrák, primář oddělení Klinické mikrobiologie Nemocnice na Homolce. 

Mimo jiné se jim podařilo vyvinout metodu výroby čisté látky, kterou v roce 1943 začaly farmaceutické firmy vyrábět průmyslově. Možnosti praktického využití tohoto léku otevřela cestu k průmyslové výrobě Penicilinu, ve které nebylo pozadu ani tehdejší Československo. Zde se Penicilin poprvé připravil v roce 1944 v chemicko-farmaceutické továrně, Benjamin Fragner, v Dolních Měcholupech.

Hlavní sídlo firmy Zentiva v Praze, Dolní Měcholupy (Na tomto místě dříve stála továrna Benjamin Fragner)

Objev Penicilinu značně ovlivnil výzkum jiných užitečných léků, ale v dnešní době je velice obtížné a ekonomicky nákladné provádět lékařské výzkumy, protože se ve značné míře setkáváme z tzv. rezistencí neboli odolností nejrůznějších bakterií či virů, a tak může nastat, že jednoho dne Penicilin nebo jiný lék přestane zcela účinkovat a vše co v minulosti bylo objeveno a na čem se v lékařství nějak navazovalo, může být velice ohroženo.

Objev lysozymu

Po první světové válce se Fleming vrátil do laboratoře a pokračoval ve svých výzkumech. V roce 1922 učinil objev s lysozymem, který v té době neměl žádný význam, ale později se k němu věda opět vrátila. Jednoho dne když měl rýmu, použil svůj hlen, který umístil do Petriho misky, ve kterých měl plno mikroorganismů. Zjistil, že uhynuly. Pokus opakoval se slzou a opět mikroorganismy zmizely. Objevil látku, která tyto organismy ničí a pojmenoval ji právě lysozym. Po provedení další pokusů zjistil, že se lysozym vyskytuje skoro ve všech částech lidského těla.

Co je to lysozym?

Lysozym E1105 je přírodní enzym, který se nachází v slzách, slinách, nosním hlenu, vaječném bílku, krevní plazmě … Má schopnost narušovat buněčnou stěnu bakterií. Používá se k výrobě sýrů, nalezneme ho ve víně nebo ovocných džusech, také se používá při konzervaci různých jídel.

Probiotika

Už jsem se tady zmínila, co to jsou antibiotika, ale teď se nám tu objevili probiotika. Co jsou ale vlastně zač?

Probiotika jsou živé organismy, které mají příznivě zlepšit stav naší střevní mikroflóry. Někdy jsou probiotika přidávána i do různých potravin jako např. jogurt, kefírová mléka a nebo tůzné plísňové sýry.

Penicilin léčí i ohrožuje

I když Penicilin léčí plno nemocí i tak se najdou věci, o kterých je při léčbě antibiotiky dobré vědět. Takže ... na co si dát pozor??

Vždy dodržovat lékařský předpis
I když se cítíme lépe a myslíme si, že už jsme zdraví, tak nikdy bychom neměli přestat brát léky, které nám lékař předepsal, protože antibiotika by se měli vždy dobrat! Kdybychom je nedobrali, tak hrozí neúplné zničení bakterií a jejich odolnost by tak vzrostla. Tyto odolné bakterie se mohou rychle i nebezpečně šířit a to i na jiné lidi.
K možnému vysazení antibiotik může dojít pouze za souhlasu lékaře, který buď objeví vedlejší účinky těchto léků nebo zjistí, že léčba antibiotiky je zbytečná, a proto nebudou mít na nemoc takový efekt.

Antikoncepce
Užíváním antibiotik dochází ke snížení jejím účinkům a může dojít k nechtěnému oplodnění.

Také slunce může ohrozit
Jelikož antibiotika zvyšují citlivost pokožky, čímž se snižuje její přirozená odolnost proti slunečnímu záření. I krátký pochyb na slunci může vyvolat alergickou reakci nebo spálení či nevolnost. Ovšem každý člověk je jiný, a tak i reakce jsou individuální.

Pozor na alkohol
Po celou dobu léčby antibiotiky bychom jsme se měli vyhnout alkoholu, protože můžou ovlivnit jeho účinky a to i několikanásobně. Jednak má tato kombinace špatný dopad na játra, tak také může dojít ke ztrátě sebekontroly nebo se mohou objevit různé vedlejší účinky v podobě vyrážek.

Antibiotika na chřipku ne!
Jedna z největších chyb, které se můžeme dopustit, je ta, že použijeme antibiotika na léčení chřipky. To ale přece nelze, protože antibiotika působí na bakteriální onemocnění a v tomto případě se ale jedná o onemocnění virové. Proto je léčba úplně zbytečná.

Příliš časté užívání antibiotik vede k oslabení imunity 
Antibiotika nelikvidují pouze mikroorganismy, které nám škodí, ale i ty, které nám prospívají. A to právě škodí našemu trávicímu traktu, protože snížují rovnováhu střevní mikroflóry. Spousta lidí pak trpí dysmikrobií, poruchou vyvolanou špatným složením bakterií ve střevech. K zlepšení se právě doporučují probiotika.

Jak vypadají bakterie?

Bakterie jsou jednobuněčné prokaryotní organismy, které mají kulovitý nebo tyčinkovitý tvar. Jejich velikost je pouze v řádu několika mikrometrů.

              Příklady některých typů bakterií

Rozdíl mezi virovým a bakteriálním onemocněním

Hmm ... co je to za otázku? Každý asi ví, že virové onemocnění je způsobené virem a bakteriální bakteriemi ...

Virové onemocnění
- onemocnění způsobené virem
- viry - nebuněčné organismy, menší než bakterie
- ochrana - očkování - 2 typy - pasivní (hotové protilátky) a aktivní (oslabený původce nemoci, tělo si protilátky vytvoří samo)

Příklady virových onemocněních - rýma, něštovice, opar, zánět dýchacích cest, bradavice, chřipka, zarděnky, spalničky, vzteklina, dětská obrna, encefalitida, AIDS ...

Bakteriální onemocnění
- onemocnění zbůsobené bakteriemi
- bakterie - prokaryotní organismy
- léčba - antibiotika

Příklady bakteriálních onemocněních - zápal plic, zánět mozkových blan, salmonelóza, cholera, TBC, angína, spála, borelíóza, tetanus, antrax, tyfus, mor ...

Co jsou to vlastně antibiotika

Antibiotika jsou léky, které ničí mikroorganismy nebo pouze tlumí jejich tvorbu a následný růst. Působí především proti bakteriálnímu onemocnění, ale také se někdy stává, že je lidé nebo samotní lékaři použijí proti onemocněním virovým a tím může dojít i k následnému zhoršení zdravotního stavu.

Alexander Fleming

Dnes se dočkáte nového příspěvku o Alexandru Flemingovi.

Nemoci, které se dají léčit pomocí antibiotik

Zápal plic, zánět mozkových blan, salmonelóza, cholera, TBC, angína, spála, borelióza, tetanus, antrax, tyfus, mor ...